Elektronický, zaručený a kvalifikovaný podpis

Čím dál více osob a firem používá místo papírových dokumentů digitální dokumenty, čímž se chrání životní prostředí a šetří přírodní zdroje. Digitálním podpisem těchto dokumentů poskytuje záruku o jejich platnosti a pravosti. Ale jaký je rozdíl mezi jednotlivými podpisy?

Prostý elektronický podpis

Je základním ověřením identity autora podpisu, nejčastější je napsání jména a příjmení (na konci dokumentu nebo v e-mailové zprávě), zaškrtnutí políčka "souhlasím" na webové stránce (např. "souhlasím s obchodními podmínkami"), vložení obrázku s naskenovaným vlastnoručním podpisem (např. na konci dokumentu) nebo vzor podpisu vytvořený elektronickou tužkou.

Zaručený elektronický podpis

K ověření identity autora používá certifikát, který umožňuje identifikaci podepisující osoby a podpis je svázán s podepsaným dokumentem pomocí šifrování, tak aby nebylo možné s dokumentem manipulovat. 

Kvalifikovaný elektronický podpis

Je nejvyšší forma elektronického podpisu uznávaná v celé EU. Na rozdíl od zaručeného elektronického podpisu musí být tento "potvrzen" certifikační autoritou (v ČR První certifikační autorita, a. s., Česká pošta, s. p., a eIdentity a. s.). Tím dojte k záruce, že použitý uznávaný elektronický podpis je skutečně spojen s osobou, jíž byl vystaven.

Uznávaný elektronický podpis

Jedná se o zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis. Tento podpis se používá při komunikaci se soudy a úřady. Oproti kvalifikovanému elektronickému podpisu je levnější - není k němu potřeba pořizovat kvalifikovaný prostředek (např. šifrované a certifikované USB nebo speciální čipovou kartu).

Dynamický biometrický podpis

Převzal unikátní funkci "klasických" podpisů, které zkoumají grafologové jako čas, rychlost a tlak vyvinutý na podložku. K jeho využití je však potřeba speciální pero (stylus) a signpad či tablet, který se pro podpis používá. Biometrická data podpisu jsou v dokumentu uložena v zabezpečené podobě a jejich zneužití tedy nehrozí. 

Jaká mohou být rizika zneužití podpisu?

Při použití prostého elektronického podpisu je rizikem relativně snadné napadnutí pravosti takového podpisu. Při uzavírání smluv na dálku lze totiž stěží prokázat, že podpis ke smlouvě nepřipojil někdo jiný nebo že se dokument nezměnil. 

Zda se podepsaná listina liší od originálu lze zajistit Zaručeným elektronickým podpisem, bohužel i ten má své chyby, chybou legislativního překladu totiž Zaručený elektronický podpis nezaručuje identitu podepsané osoby. Data, kterými je podpis vytvářen, jsou totiž pod výhradní kontrolou podepisující osoby a ta může volitelně upravit jméno podepisujícího, tedy zneužít identitu jiné osoby.  

Jaký typ elektronického podpisu tedy zvolit?

V případě soudního sporu se při použití prostého elektronického podpisu musí pomocí dalších důkazů prokázat, že že dokument opravdu podepsala na něm uvedená osoba.

U vyšších forem elektronických podpisů jako Kvalifikovaný elektronický podpis, Uznávaný elektronický podpis nebo Dynamický elektronický podpis mají tyto podpisy mnohem větší důkazní váhu a jejich zneužití jinou osobou je nepravděpodobné. 

Omezení použití elektronického podpisu

Elektronické podpisy nelze použít tam, kde to zákon výslovně zakazuje, tedy kdy je třeba úředně ověřený podpis nebo forma právního jednání jako např. notářský zápis.

Osobní návštěva podepisujícího, ať už třeba na poště, u notáře nebo jinde (např. u advokáta, srov. prohlášení o pravosti podpisu), a následné klasické "fyzické" ověření podpisu jinou osobou, představuje stále nejvyšší formu záruky, že právní jednání činí skutečně podepisující osoba a ze své vlastní vůle.